Dětské emoce

Dětské emoce nejsou o nic menší a o nic méně důležité než emoce dospělých. Stejně jako my často nerozumíme našim vlastním pocitům a úzkostem, je tomu tak i u dětí. My rodiče bychom však měli vynaložit určité úsilí k jejich pochopení, zvlášť v tak přelomovém věku, jako je ten předškolní.

Již od narození zaznamenáváme každý fyzický milník našich dětí od zvednutí hlavy přes první krůčky až ke všemu, co následuje. Vše lze nějakým způsobem zařadit do tabulek, měřit a hodnotit.

Jenže co emoční zdraví?

Jak poznáme s jistotou, že je naše dítě emocionálně zdravé? A jak poznáme, zda děláme dost pro to, abychom jim pomohli stát se emocionálně zdravými? Emoční zdraví nelze nijak měřit a zaznamenávat podle tabulky, zda něco je, nebo není v pořádku.

Co je to emoční zdraví

Emocionální zdraví je něčí schopnost být si vědom svých emocí, rozumět jim a zvládat je, a to včetně vrcholů, pádů, krizí a vším mezi tím.

Děti se s touto schopností samozřejmě nerodí. Je to něco, co se vyvíjí, jak jejich mozek roste během dětství, ale zejména během prvních 5 let života. Z počátku se každé dítě vzteká, fňuká a chová se iracionálně, aby vyjádřilo své aktuální emoce. Ale později, s naší pomocí, ale také díky vystavování různým sociálním situacím, se naučí vyjádřit své pocity konstruktivním způsobem.

Skrze pojmenovávání a přijetí pocitů pomáháme dítěti vyznat se v emočním stavu sebe i druhých. Podporování dětí v rozvoji emočního uvědomění může přispět k jejich pozitivnějšímu emočnímu prožívání a větší duševní pohodě.

Můžeme dítěti, pomoci pojmenovat co se s ním děje

- Ty jsi teď hodně smutný...

- Vidím, že se zlobíš....

Děti poznávají svět hlavně přes své emoce a možnost jejich vyjadřování jako zásadní pilíř vývoje zdravého sebevědomí. Potřebují projevit své potřeby a emoce, aby se naučily se s nimi vypořádat. Jakkoli intenzivní ono projevování je, většinou rychle odezní a dítě se s nimi poměrně rychle vypořádá. Příčinou může být fakt, že děti na své současné prožívání nenabalují křivdy a vzpomínky z minulosti, jak je tomu často u dospělých. Má-li dítě svobodu své pocity vyjádřit, snadno se z nich vymaní.

Nás dospělé intenzita dětských emocí často zúzkostňuje, a proto máme tendenci jejich vyjádření zarazit, nebo se emocím věnovat nadměrně - obojí přístup vypořádání se s nepříjemnými pocity nenapomáhá, ale naopak vše prodlužuje.

Základní emoce jsou čtyři a pouze jedna z nich je pozitivní:

VZTEK/HNĚV - emoce, která nás přiměje za sebe bojovat

STRACH - emoce, která nám umožňuje včas utéct před nebezpečím a nedovolí nám riskovat

SMUTEK - emoce, která nám pomáhá se vyrovnat se zármutkem

RADOST - emoce, která nás naplňuje, když jsou naše potřeby naplněny (svoboda, bezpečí, kontakt)

Cíle zdravého emočního vývoje:

- Vytvořit pocit lásky a bezpečí

-Umět efektivně vyjádřit emoce

- Rozvíjet empatii - schopnost sdílet pocity druhého

- Vytvořit zdravé přátelské vztahy

- Budovat sebevědomí a sebedůvěru

Zdroj/Internert/knihy